KDE NÁS NAJDETE
Z NAŠÍ NABÍDKY
MŮŽETE POŽÁDAT
KONTAKTY
FORMULÁŘE

TÉMA ...

SPU, VPU, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie

V české odborné literatuře se používá výrazů specifické poruchy učení nebo vývojové poruchy učení. Přívlastek „vývojové“ vystihuje povahu poruchy, k níž dítě teprve vývojem dospívá. Porucha je nepochybně založena dříve, manifestuje se pod určitým tlakem, za určité konstelace vnějších sil.
SPU (VPU) představuje završující název pro skupinu heterogenních poruch, kterým se připisují dysfunkce centrálního nervového systému.
Projevy SPU (VPU) zaznamenáváme ve věku předškolním (jde o rizika SPU), výrazně se projevují ve věku školním, dotýkají se života v dospělosti.
SPU jsou mnohdy spouštěcím mechanismem celé řady dalších obtíží (například výchovných).
Mohou se objevovat souběžně s jinými handicapy (vady smyslové, emocionální poruchy) nebo s vlivy vnějšími (chybné didaktické postupy, nezvládnutá metodika výuky čtení, psaní, nepřiměřené nároky rodiny), ale nejsou přímým následkem takovýchto postižení nebo nepříznivých vlivů.
Pojem specifické poruchy učení (VPU) zahrnuje dyslexie (porucha osvojování čtenářských dovedností), dysgrafie (porucha osvojování psaní), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha matematických dovedností), dyspraxie (porucha osvojování praktických dovedností), dyspinxie (specifická porucha kreslení), dysmúzie (porucha osvojování hudebních dovedností), neverbální poruchy učení atd. K jejich základní charakteristice patří neschopnost dítěte integrovat více mentálních funkcí k jednomu učebnímu cíli.
Předpona dys- u vyjmenovaných poruch znamená rozpor, deformaci, naznačuje, že se něco vyvíjí chybně nebo neúplně. Druhou část názvu tvoří řecké označení postižené dovednosti.

Etiologie:
V odborné literatuře se nejčastěji uvádí, že existují dva konstituční faktory podmiňující vznik SPU (VPU):
- dědičný sklon, který nese s sebou zvýšené riziko rozvoje SPU (VPU) s odchylkami funkce CNS
- lehká mozková postižení s odchylkami v organizaci mozkových aktivit a netypickou dominancí hemisfér
Reedukace (náprava) SPU je dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces, jehož cílem je odstranění nebo zmírnění obtíží dítěte. Zkušenosti ukazují, že neexistuje účinná univerzální metoda. Nápravné strategie je třeba přizpůsobit individualitě dítěte a typu poruchy. Náprava SPU je náročná, dlouhodobá a vyžaduje značné úsilí ze strany dítěte, učitele, rodiny a dalších odborníků. Důležitá je kvalifikovaná připravenost učitele.
Základem reedukační péče je včasné odhalení obtížím a komplexní diagnostika provedena týmem odborníků.


Dyslexie se projevuje neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Je nejznámějším pojmem ze skupiny poruch učení. Uvádí se, že spolu s dysortografií tvoří 80% specifických poruch učení.
Porucha ve spolupráci mozkových hemisfér. Více u chlapců – předčasná specializace názorové orientace v pravé hemisféře – může brzdit rozvoj řečových funkcí v levé hemisféře. Muži, co do laterality mozkových funkcí jsou více jednostranní, ženy – univerzálnější.
Dyslexie fonetická – nezvládnutí fonetického systému jazyka
optická – porucha zrakové paměti, prostorového vnímání
agramatická – nedostatečné osvojení gramatických forem
sémantická – nedostatečné chápání smyslu čteného
Při čtení spolupracují obě hemisféry
a) levá – zpracovává řeč – slova, věty, melodii, konfiguraci písmen, činnost analyticko – syntetickou
b) pravá – vnímá přírodní hluk a zvuky, izolované hlásky, rytmus, prostorové vztahy, tvary písmen, aj. – podílí se na globálním vnímání

Porucha postihuje:
A. rychlost čtení
1.Typ pravohemisférové dyslexie – čtou pomalu, trhavě, dosti přesně. Luští písmena a hláskují, neúměrně dlouho slabikují. Náprava je zaměřena na levou hemisféru.
Pro rozvoj levé hemisféry provádíme tato cvičení:
vnímání řeči, vyprávění, vyjadřování myšlenek, naslouchání pohádce
vnímání slabik jako fonetických jednotek sluchem, rozlišování slabik, čtení slabik
vnímání, rozlišování, nácvik melodie hudební i melodie mluvené řeči
globální čtení s domýšlením obsahu
čtení neúplných slov, vět
slovní hříčky, přesmyčky
analyticko – syntetická činnost v oblasti zrakové sluchové percepce, při nácviku čtení a psaní

2.Typ levohemisférové dyslexie – čtou rychle, zbrkle, dělají mnoho chyb, domýšlí slova, čtenému textu rozumí – přeskočena etapa percepční – počáteční čten. Náprava zaměřena na pravou hemisféru.
Pro rozvoj pravé hemisféry provádíme tato cvičení.
rozeznávání přírodních zvuků
zrakové a sluchové rozlišování izolovaných hlásek
rytmická cvičení
orientace v prostoru (bez řečového doprovodu), např. hledání cest v bludišti, na mapě…
globální vnímání . poznávání obličejů, doplňování linií do celků, poznávání neúplných obrázků …
čtení textů sestavených z různých typů písmen
respektování emocionální složky vjemů, spojování cvičení s příjemným zážitkem klidu, pohody při práci

B. chybovost čtení
Nejčastějšími chybami jsou záměny písmen tvarově podobných (b-d-p), zvukově podobných (t-d) nebo zcela nepodobných. Ne všechny záměny písmen jsou projevem poruchy, protože např. b-d zaměňují téměř všichni začínající čtenáři.

C. techniku čtení
Při výuce metodou analyticko-syntetickou je prohřeškem proti správné technice čtení tzv. dvojí čtení. Dítě si čte slovo potichu po hláskách a poté je vysloví nahlas. Učí-li se dítě číst metodou genetickou, jde o zcela běžný postup. Problém spočívá v tom, že v některých případech nedojde ke spojování písmen do slov a dítě není schopno provést hláskovou syntézu.

D. porozumění čtenému textu
Je závislé na úrovni předcházejících ukazatelů, tj. rychlé a hbité dekódování, syntéza písmen ve slovo a odhalení obsahu slova.

Reedukace dyslexie
• Vyvozování písmen - zároveň tiskací a psací ve spojení s obrázkem, říkankou, přírodním zvukem, s pohybem apod.

• Spojování písmen do slabik – papírová písmena nebo písmena na kostkách, dítě navléká na provázek, znázorňuje analýzu a syntézu

• Čtení celých slov - dochází k němu plynule zkracováním prodlev mezi čtením slabik

• Porozumění čtenému textu – je jedním z požadavků při nácviku čtení. Můžeme provádět např. tato cvičení: přiřazování slov či vět k obrázkům, ilustrace textu, zakrývání slov tak, aby dítě muselo domýšlet text podle obsahu, např. Na obloze svítí …, čtení známého textu, ve kterém jsou vynechaná slova atd.

• Záměny písmen – žáci nejčastěji zaměňují písmena tvarově podobná, zvukově podobná, písmena lišící se čárkou nebo háčkem i zcela nepodobná. Postup reedukace: spojování vyvozovaného písmene s obrázkem, spojení hláska - písmeno, porovnávání obou zaměňovaných písmen (např. b-d), obtahování velkých tvarů na tabuli, ohmatávání makety písmen, modelování tvarů písmen, vyhledávání písmen v textu, vybarvování pastelkou, čtení slabik a slov s vyvozovaným písmenem atd.

• Dvojí čtení – nacvičujeme plynulé slabikování společně s učitelem nebo rodičem, čtení s okénkem, párové čtení ard.

• Přerývané slabikování – dítě dělá neúměrně dlouhé pauzy mezi slabikami, slabiky vyráží. Pomůckou může být okénko nebo jen obyčejná záložka, která napomáhá vedení očních pohybů dítěte vpřed tak, aby v době vyslovování slabiky již zrakem vnímalo slabiku následující.

• Náměty pro práci s textem – pouhé opakované čtení je pro děti s poruchou málo účinné. Volíme tyto postupy: Příprava na čtení – motivační rozhovor, aktivizace slovní zásoby, čtení vybraných slov z textu, čtení celých vět, čtení slov ze zpřeházených slabik, písmen, čtení slov s vynechanými písmeny, čtení obtížných slov,…; Práce s textem – spočítej odstavce, řádky, vyhledej a přečti nejdelší slovo, nejobtížnější slovo, najdi slovo začínající (končící) na m, čti pouze první (poslední) písmena ve slovech, přečti druhé slovo na třetím řádku …; Čtení textu - čtení ve dvou, střídavé čtení, hromadné, čtení vět dvakrát i vícekrát…


Dysgrafie je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu.
Projevy.
• Dítě si obtížně pamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje
• Písmo je příliš velké nebo malé, často obtížně čitelné
• Obtíže při napodobování písmen a pomalé vybavování tvarů písmen přetrvávají i ve vyšších ročnících
• Žák často škrtá, přepisuje
• Písemný projev je neúpravný
• Neúměrně pomalé tempo psaní
• Písemný výkon vyžaduje mnoho energie, vytrvalosti a času

Reedukace dysgrafie
• Rozvíjení motoriky –hrubé – pohyby trupu, končetin, hlavy. Pohyby paží – mávání, kroužení, let ptáka, sekání kosou, plaveme kraula, střídavé upažení a vzpažení, kroužení předloktími. Pohyby dlaní – vpřed, vzad, vpravo, vlevo, kroužení dlaněmi, mávání, tlačení dlaněmi proti sobě a uvolňování, zavírání a otevírání dlaní v pěst, střídání úderů dlaní a pěstí o podložku…

• Jemná motorika – pohyby rukou a prstů. Cvičení je možné provádět i v rámci dalších předmětů – navlékání korálků, modelování, vytrhávání z papíru, skládání papíru, omalovánky apod. Další cvičení provádíme před psaním i v jeho průběhu – pohyby prstů, dotýkání palce s dalšími prsty nůžky …

• Držení psacího náčiní – je nutné začít již v předškolním věku. Pro nácvik správného úchopu lze využít trojbrankovou násadku.

• Uvolňovací cviky – přecházejí nácviku psaní. Provádíme nejdříve na svislé ploše, potom na šikmé a nakonec na vodorovné. Používáme křídy, fixy, pastely, měkké tužky. Plynulost a rytmus pohybů mohou být podporovány říkadly nebo písničkou. Provádíme je co nejčastěji pokud možno před každým psaním. Vhodné např. Metoda dobrého startu, Sešity na vodítku, Grafomotorika apod.


Dysortografie je specifická porucha pravopisu, vyskytuje se velice často ve spojení s dyslexií.
Nepostihuje celou oblast gramatiky, ale týká se tzv. specifických dysortografických jevů, vynechávek, přesmýknutí písmen nebo slabik, záměn tvarově podobných písmen, chyby z artikulační neobratnosti, nesprávně umístěné nebo vynechané vyznačení délek samohlásek, chyby v měkčení, rozlišování sykavek, hranice slov v písmu, rozlišování dy-di, ty-ti, ny-ni. Porucha negativně ovlivňuje osvojování gramatického učiva a jeho aplikaci v písemném projevu.

Reedukace dysortografie
Součástí reedukace je i rozvíjení psychických kvalit, které provázejí písemný projev – soustředění, dovednost aplikovat gramatická pravidla, návyk kontroly vlastní práce atd. Při reedukaci děti rády píší na PC jednak proto, že je to činnost nová a nezvyklá, a zřejmě i proto, že odpadají problémy s vybavováním psacích písmen a vlastní psaní.

• Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek – příčinou je zřejmě nedostatečně rozvinuté sluchové vnímání a reprodukce rytmu. Vhodné pomůcky: bzučák, zvonek, hudební nástroje, stavebnice s krátkými a dlouhými prvky…

Doporučená cvičení: určování, zda jsou slova stejná či ne (pis-pís, kolak-kolak…); znázorňování délky slabik pomocí prvků stavebnice, bzučáku, hudebních nástrojů; grafické znázorňování délky slabik (tečka-čárka); ke grafickému znázornění děti vyhledávají slova (/.. příhoda, ./ sedí); doplňování krátkých a dlouhých samohlásek do textu (Kr-vy s tel-tky se pasou na louc-.); podtrhávání dlouhých samohlásek v textu; tvoření vět se slovy, která se liší pouze délkou samohlásky - milá-Míla, drahá-dráha apod.)

• Rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni – způsobeny nejčastěji nedostatky v oblasti sluchového vnímání, dalšími příčinami může být snížena schopnost aplikovat učivo o tvrdých a měkkých slabikách, nedostatečné zafixování tohoto učiva. Pomůcky: tvrdé a měkké kostky s vyznačenými slabikami. Doporučený postup reedukace: učitel předříkává slova, žák je opakuje a mačká příslušnou tvrdou či měkkou kostku; vyhledávání slov s danou slabikou; určování slabik ve slovech; rozlišování slov, která se liší tvrdostí slabik (tyká-tiká); procvičování slov, které obsahují více kritických slabik.

• Rozlišování sykavek – jsou podmíněny nesprávnou výslovností a nedostatečným sluchovým vnímáním. Doporučená cvičení: rozlišování sykavek ve slabikách (učitel vyslovuje slabiky, žáci zvedají karty s příslušnou slabikou); rozlišování sykavek ve slovech; vyhledávání slov se sykavkami; rozlišování sykavek, které mění význam slova (sem-zem); rozlišování více sykavek v jednom slově;

• Vynechávání, přidávání přesmykování písmen popř. slabik- příčinou bývají nedostatky ve sluchové analýze a syntéze, neschopnost vybavit si písmeno, porucha soustředění, nesprávná výslovnost atd. Doporučená cvičení. Ústní analýza a syntéza slov (okno - o-k-n-o); tvoření slov z přeházených písmen (nhaik – kniha); podtrhávání správně napsaných slov (dens- dnes- dsen); psaní na stroji..

• Hranice slov v písmu – pomůcky: stavebnice, různé prvky znázorňující slovo.

• Osvojování mluvnického učiva

• Oprava písemných prací – chyby označit tužkou, necháme opravit; pokud nenalezne chyby sám, pomáhá učitel, společně odůvodňují; chybně napsané slova lze přelepit a znovu napsat správný tvar; zavést notýsek, kam si bude zapisovat slova, ve kterých chybuje opakovaně…


Dyskalkulie je specifická porucha matematických schopností. Týká se základních početních výkonů. Praktognostická - znamená narušení matematické manipulace s předměty nebo symboly. Nedospívá k pojmu – číslo. Neorientuje se v číselné řadě, nechápe pojem více-méně, porucha prostorového faktoru matematických schopností.
Verbální – projevuje se problémy při označování počtu předmětů, množství, operačních znaků, matematických úkonů. Číslo 12 čte jako 21, má problémy s chápáním významu o tři více, nebo třikrát více apod.
Lexická – se projevuje neschopnosti číst číslice, čísla, operační symboly. V těžších případech neumí přečíst ani izolované číslice, v lehčích má potíže např. s vícemístnými čísly s nulami. Zaměňují tvarově podobné číslice 2-5, římské číslice VI- IV, problematické jsou zlomky, desetinná čísla apod.
Grafická – neschopnost psát matematické znaky. Potíže při zápisu čísel podle diktátu, psaní vícemístných čísel, zapomíná psát nuly, špatně řeší písemné sčítání pod sebe, obtíže s rýsováním apod. Vzhledem k poruše pravolevé a prostorové orientace píše často číslice zrcadlově.
Operační – neschopnost provádět operace s čísly (sčítat, odčítat, násobit, dělit). Dopouští se záměn jednotek a desítek, projevem i nedostatečné osvojené násobilky, počítá na prstech apod.
Ideognostická –nechápe matematické pojmy a vztahy mezi nimi. Neumí pokračovat v číselných řadách, umí přečíst a napsat číslo 6, ale neuvědomuje si že 3+3 nebo 2x3 je totéž.

Reedukace dyskalkulie
Vycházíme z manipulace s předměty doprovázené slovním komentářem, kdy dítě nahlas popisuje činnosti, které provádí. Jestliže dítě myslí nahlas, můžeme kontrolovat jeho postup a v případě potřeby nesprávný krok opravit. Složitější postupy se snažíme rozdělit na co nejmenší kroky. Postupně dochází k automatizaci kroků, některé mezičlánky se vynechávají a celou operaci dítě provádí rychleji a s menším vypětím sil. Jestliže dítě chybuje v úkolu, který se zdá zvládnutý, vracíme se zpět k pomocným krokům, k verbalizaci a k manipulaci. I procvičené a zautomatizované výkony stále opakujeme, přičemž se snažíme zadání obměňovat. Pomalé pracovní tempo, které se podílí na vzniku obtíží, lze ovlivnit velmi pracně. Je to záležitost dlouhodobá, podmíněná osobnostní charakteristikou dítěte.

Dyspinxie je specifická porucha kreslení. Je charakteristická nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, nedokáže převést svou představu z trojrozměrné skutečnosti na dvojrozměrný papír. Má potíže s pochopením perspektivy.

Dysmúzie je specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. Projevuje se obtížemi v rozlišování tónů, dítě si nepamatuje melodii, nerozlišuje a není schopno reprodukovat rytmus. Potíže se čtením a zápisem not spíše souvisejí s problémy dyslektickými, respektive dysgrafickými.

Dyspraxie je specifická porucha, která postihuje osvojování, plánování a provádění volních pohybů. Neschopnost vykonávat složité pohybové úkony se může projevit jak při běžných denních činnostech, tak ve vyučování. Tyto děti bývají pomalé, nešikovné, neupravené, jejich výrobky jsou nevzhledné. To často u dítěte vytváří nechuť k motorickým činnostem. Jejich obtíže se mohou projevit v psaní i v řeči.


Zpracovala Mgr. Romana Žižková

Čerpáno z literatury:
Zelinková, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994
Bartoňová, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. II. MU Brno, 2005
Pokorná, V. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha: Portál, 2007
Swierkoszová, J. Sdecitické boruchy umečí (Specifické poruchy učení). Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské university, 2007

TÉMA:

© Pedagogicko-psychologická poradna Frýdek-Místek 2015 - 2018 • Design and PHP by HVD • Kolikátý návštěvník?