KDE NÁS NAJDETE
Z NAŠÍ NABÍDKY
MŮŽETE POŽÁDAT
KONTAKTY
FORMULÁŘE

TÉMA ...

Snížené rozumové nadání

je častou příčinou výukových potíží dětí ve škole i špatného školního prospěchu. Termínem snížené rozumové nadání se na stupnici IQ označuje pásmo od lehkého podprůměru až po hranici mezi normou a defektem. Nejde o mentální retardaci ve smyslu postižení rozumových schopností.

Před pojmy jako je inteligence a nižší nadání panuje mezi lidmi jakýsi zvláštní ostych. Pro rodiče, kteří mají ke svému dítěti vřelý citový vztah, není nijak lehké smířit se s tím, že jejich dítě není nadané tak, jako jiné děti. Proto někdy hledají příčiny jeho školního neúspěchu v něčem jiném. Obviňují dítě, že je lajdák a že se nechce učit, že je hravé a nedovede se soustředit, anebo hledají vinu ve škole, u učitele, příp. najdou výmluvu, že jsou příliš zaměstnaní a nemají na dítě dost času. Ale také učitelé si mohou vysvětlovat neúspěšnost žáka jeho nepořádností, nedostatečnou domácí přípravou, pouhým nezájmem o učení. Životním problémem těchto dětí je neporozumění. Klade se jim za vinu něco, zač nemohou. Požaduje se od nich něco, co je nad jejich síly, na co nestačí svými schopnostmi. Ony se snaží, ale nikdo jim to nevěří. Jsou pod tlakem nepřiměřených požadavků a zažívají stres, jejich nervový systém je soustavně přetěžován. Pocity méněcennosti, které se u dítěte začínají vytvářet, pak způsobí, ž e si dítě nevěří ani tam, kde by mohlo něco dokázat, že tedy nepodá výkon ani podle svých schopností a předem vše vzdává. Má odpor k poznání nového, bojí se neúspěchu, volí únikové cesty – jak se vyhnout povinnostem. Může se pak uchýlit ke lhaní, podvádění, obrannému mechanismu typu agresivního chování. Schovává sešity, aby nemuselo dlouze vysedávat doma u psaní úkolů. Bývá unavené, podrážděné, ke sníženému nadání se přibaluje nový problém výchovného rázu.


Jak můžeme těmto dětem pomoci?

Předně je třeba vědět, jde-li o skutečně opožděný mentální vývoj a do jakého stupně - to je věcí odborného psychologického posouzení. K diagnostice intelektových schopností se používají standardizované testy, s nimiž může pracovat jen kvalifikovaný zkušený vysokoškolsky vzdělaný pracovník v oboru psychologie. Testové vyšetření ukáže, jaký je profil rozvíjejících se kognitivních schopností a dovedností, v čem má dítě slabé a silné stránky. Zjišťuje se, jakou má dítě slovní zásobu, jak zachází s verbálním materiálem, úroveň jeho logického myšlení, představivosti, schopnosti abstrakce, pružnosti a samostatnosti myšlenkových operací, paměťových schopností, zjišťuje se míra soustředění, psychomotorické tempo, míra kognitivní efektivnosti. Zvažuje se ale také podíl mimointelektových faktorů na neúspěšnosti dítěte, např. osobnostní rysy dítěte, podmínky prostředí, rodinné a širší sociální vztahy, motivace, apod., které mohou ovlivnit proces učení a míru zvládání nároků školy. Podle zjištěných příčin pot íží pak poradenský pracovník doporučí rodičům, příp. učitelům další vhodný postup při učení a ve výchově. Je nutné zařídit věci tak, aby dítě prožívalo pocity úspěchu, aby mohlo být pochváleno, odměněno. Snížením nároků, přiměřeným dávkováním učební látky s ohledem ke skutečným možnostem dítěte, umožňováním pomalejšího tempa v postupech zamezíme přetížení – tzv. neurotizaci dítěte. Zde platí zásada „Méně znamená více“, nenavyšujeme práci dlouhým doučováním doma, dítě potřebuje hodně aktivního odpočinku a zdravé zábavné hravé aktivity, aby do školy přicházelo v dobré kondici. Využíváme názorných pomůcek, zapojíme více smyslů při procvičování látky, volíme hravé formy. Nezdůrazňujeme známky, ale vyzvedneme význam snahy, píle, pracovitosti, mít věci v pořádku. Pomůžeme dítěti uplatnit se v jiných mimoškolních aktivitách, v zájmové oblasti, být platným členem kolektivu, udržovat dobré vztahy s vrstevníky. U méně nadaných dětí je celá řada možností jiné seberealizace – v manuálních činnostech, zručnosti, sportu, v uměleckých činnostech. Dítě podprůměrně nadané sice nemůžeme udělat nadanějším, ale můžeme mu připravit dětství stejně šťastné jako ostatním dětem. Můžeme je chránit před pocity méněcennosti, dodat jim zdravou sebedůvěru a naučit je, jak svých schopností vhodně a účelně využívat.

Zpracovala: PhDr. Zučková Ivana, psycholog PPP F-M

TÉMA:

© Pedagogicko-psychologická poradna Frýdek-Místek 2015 - 2018 • Design and PHP by HVD • Kolikátý návštěvník?