KDE NÁS NAJDETE
Z NAŠÍ NABÍDKY
MŮŽETE POŽÁDAT
KONTAKTY
FORMULÁŘE

TÉMA ...

Školní zralost

Zákon ukládá povinnost zahájení školní docházky u dětí, které nejpozději
do 31. srpna dosáhly věku 6 let.

Jsou však možné výjimky dle §37 zák. č. 561/2004 Sb. ( školského zákona):

1) Odložení povinné školní docházky: není-li dítě po dovršení 6 let přiměřeně vyspělé k nástupu školní docházky, mohou rodiče ( zákonní zástupci dítěte) požádat ředitele školy o odklad. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení škol. roku, v němž dítě dovrší osmý rok života.

2) Dodatečný odklad školní docházky: lze realizovat po nástupu šestiletého dítěte do školy, nejpozději do konce kalendářního roku, pokud jsou k tomu patřičné důvody.

3) Předčasný nástup do školy u dítěte, které dosáhne věku 6 let v době od září do prosince kalendářního roku, ve kterém navštěvuje 1. roč. ZŠ - pokud je zralé a připravené zvládat nároky školní docházky.

4)Předčasný nástup do školy u mimořádně nadaného dítěte, které dosáhne šesti let teprve v době od ledna do konce června ve školním roce, kdy navštěvuje 1. roč. ZŠ. Podmínkou přijetí je doporučení lékaře a zároveň doporučení školského poradenského zařízení.

Školní zralost znamená dosažení takového stupně vývoje, který umožňuje dítěti zdárně se přizpůsobit požadavkům školy a osvojit si školní znalosti a dovednosti dané osnovami. Školní zralost zahrnuje jak biologické zrání nervových struktur a funkcí, tak i zohlednění vlivu vnějšího prostředí, v němž dítě vyrůstá, hovoříme také o tzv. školní připravenosti.

Učení je účinné jen tehdy, nastupuje-li v pravý čas – ani brzy ani pozdě. Mezi 5 až 6letými dětmi jsou značné rozdíly. Rychlost maturace ( zrání) mozku je podmíněna řadou faktorů - vrozenými a genetickými činiteli, hormonálními vlivy, okolnostmi při narození dítěte ( např. rizikové těhotenství, nedonošenost, porodní nebo poporodní asfyxie, různé komplikace v raném vývoji dítěte), úrazy, nemocemi, ale také typem rodinné výchovy a dalšími vlivy širšího sociálního prostředí.

Zkušenosti ukazují významné rozdíly mezi pohlavím – u chlapců bývá častěji pomalejší a méně vyrovnané vyzrávání než u dívek, tzn. že častěji je u chlapců potřebné školní docházku odložit.

Jaké mohou být následky zařazení nezralého dítěte do školy:

- výukové potíže nejrůznějšího rázu

- vzápětí i výchovné potíže, neboť neúspěšní žáci se kompenzují podle svého založení - aktivní děti zachraňují své sebevědomí zlobením a šaškováním, pasivní se uzavřou, izolují, rezignují

- dítě neuplatní plně své mentální schopnosti z důvodu nezralé práceschopnosti a má zbytečné horší hodnocení- známky

- mohou se aktualizovat dosud skryté latentní vady a potíže ( koktání, šilhání, některé dermatózy, oslabí se imunitní systém v důsledku zátěže)

- vzniká odpor k učení jakémukoliv, ke knihám, ke škole, k duševní práci, nezájem o nové poznatky, na něž musí vynaložit velké úsilí

- nepřiměřená dlouhodobá zátěž je příčinou neurotizace dítěte ( podrážděnost, plačtivost, přecitlivělost, úzkost, psychomotorický neklid, zhoršuje se soustředění, mohou se objevit psychosomatické potíže- bolesti bříška, hlavy, rychlá unavitelnost)

- adaptační problémy žáka, snížené sebevědomí, zhoršení pozice ve třídě

- důsledky nezralosti se nemusí projevit hned na samém počátku- v 1. třídě, ale mohou se projevit i v pozdějších letech školní docházky

Jsou i  opačné případy, kdy rodiče žádají odklad školní docházky pro dítě zralé a jsou toho názoru, že „není kam spěchat“ nebo uvádějí vlastní důvody k odkladu jako zaneprázdněnost ( rozestavěný dům, podnikání náročné na čas, jsou i případy rodičů, kteří se obávají školy z důvodu vlastní nejistoty a úzkosti aj.). Aby se dítě patřičně rozvíjelo a ve vývoji nestagnovalo, musí nastoupit výuka v pravý čas, a to je u dítěte bez dílčích oslabení právě v šesti letech.



Kritéria školní zralosti - tzn. jaké znaky určují , zda je dítě zralé pro školu

A. Fyzická zralost

zahrnuje aspekty tělesného vývoje a celkový zdravotní stav dítěte. Toto kritérium je spíše na lékařském posouzení. Posuzuje se hmotnost a vzrůst dítěte, jeho tělesné proporce, jak je častá nemocnost, zdravotní oslabení.

B. Zralost poznávacích a rozumových funkcí, vývoj řeči.

Posuzuje se stupeň vývoje mentálních schopností a kognitivní efektivnosti:

- obecná informovanost
- chápání instrukcí a jejich respektování
- předmatematické představy – číselná řada, chápání pojmů množství – více, méně, stejně, nejvíce, nejméně, přidat, ubrat
- pojmenování barev, základních geometrických tvarů
- schopnosti myšlení, abstrakce, zobecňování a diferenciace pojmů podle podobnosti či rozdílnosti
- paměťové schopnosti a míra soustředění
- slovní zásoba a porozumění pojmům
- schopnost plynulého slovního vyjadřování myšlenek, vyprávění o ději, obrázku, o zážitku
- správná výslovnost
- pravolevá orientace na své osobě, na druhé osobě
- prostorová orientace - např. chápání pojmů vpravo nahoře, vpravo dole, vlevo nahoře, vlevo dole , uprostřed, za, před, vedle, hned za, hned před apod.

C. Percepční a senzomotorická zralost

- stupeň rozvoje zrakového vnímání – schopnost rozlišovat tvarově podobné a rozdílné obrazce, zrcadlově obrácené tvary, odlišit určitý obrazec na pozadí
- stupeň rozvoje sluchového vnímání – rozlišení hlásek ve slově, např. první a poslední písmeno ve slově
- motorické funkce – pohybová obratnost, koordinace pohybů, zručnost, schopnost své motorické chování ovládnout, kontrolovat, posedět klidně
- vizuomotorická koordinace – schopnost graficky napodobit předkreslený tvar
- úroveň kresby a připravenosti k výuce psaní

D. Emoční a sociální zralost

Úspěšnost ve škole předpokládá také jistou citovou stabilitu, odolnost vůči zátěži a frustracím, vyrovnat se s případným neúspěchem, umět odložit bezprostřední splnění svých přání. Dítě způsobilé pro školu se dokáže odloučit od své matky na několik hodin, podřídit se autoritě učitelky, je ochotné ke spolupráci, nepřebíhá impulsivně od jedné věci ke druhé, dokáže zaměřit pozornost na zadaný úkol. Předpokládá se jistá míra sebeovládání, sebekázně, vůle. U dítěte nepřevažuje hravost a sebeprosazování, hovoříme o tzv. zralosti školní práceschopnosti.

Nezralé dítě vykazuje dílčí oslabení ve vývoji některých z uvedených psychických schopností a odložený nástup do školy takovému dítěti poskytne čas na dozrání, dovršení dovedností potřebných k výuce čtení, psaní a dalších školních činností.

U dětí sociálně znevýhodněných, zanedbaných, a u dětí, které mají trvale snížené vrozené mentální předpoklady, je spíše doporučen nástup do školy bez odkladu, u nich by odklad neměl význam, znamenal by další prohloubení opoždění vzhledem k dosaženému věku.


Posouzení školní zralosti provádí odborný pracovník školského poradenského zařízení, tj. pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra.

Postup :

- Nejčastěji vyslovují podezření na nezralost dítěte učitelky v mateřské škole, kam dítě dochází. Mohou pozorovat dítě při kolektivně zadané činnosti, jak se zapojuje, jak pracuje, jak úkoly plní, zda je samostatné, jakým tempem pracuje atd.

- Někdy však samotní rodiče si nejsou jistí, zda je jejich dítě připravené, pak dávají popud k vyšetření formou  vlastní žádosti, případně může návrh k vyšetření podat dětský nebo specializovaný lékař.

- Rodiče jsou povinni se dostavit s dítětem ve stanoveném termínu k zápisu do příslušné školy, kde upozorní na to, že u dítěte bude ještě šetřena školní zralost.

- Žádost o odklad školní docházky podává rodič řediteli školy nejpozději do 31. května, žádost musí být doložena vyjádřením lékaře nebo školského poradenského zařízení.

- Mateřská škola, kterou dítě navštěvuje, vyplní dotazník, kde uvede charakteristiku dítěte a návrh doporučovaného opatření. Názor pedagogických pracovnic předškolního zařízení je k posuzování budoucí úspěšnosti dítěte velmi prospěšný. Dotazník posílá MŠ nebo rodiče do pedagogicko- psychologické poradny, kde je stanoven termín vyšetření.

- Vyšetření trvá 1-1 a půl hodiny. Rodiče jsou zde seznámeni s výsledky a závěry i navrhovaným opatřením, obdrží písemnou zprávu z vyšetření, kterou doručí škole. Konečné rozhodnutí o odkladu školní docházky nebo o předčasném zaškolení vydává ředitel školy.

Doporučená literatura
Andersenová J. a kol.: Dobrý start do školy, Portál 1993
Kropáčková J.: Budeme mít prvňáčka, Portál
Mlčochová M.: Šimonovy pracovní listy, Portál
Hrajeme si s Filipem, Portál
Opravilová E., Filcík G.: Než půjde do školy , Blug Praha 1995

Zpracovala: PhDr. Zučková Ivana, psycholog

TÉMA:

© Pedagogicko-psychologická poradna Frýdek-Místek 2015 - 2018 • Design and PHP by HVD • Kolikátý návštěvník?