KDE NÁS NAJDETE
Z NAŠÍ NABÍDKY
MŮŽETE POŽÁDAT
KONTAKTY
FORMULÁŘE

TÉMA ...

Hyperaktivita

Hyperaktivita bývá uváděna jako nadměrná nebo vývojově nepřiměřená úroveň motorické či hlasové aktivity. Vyskytují se pohyby, které nejsou nezbytné ani potřebné (vrtění, neklid), a pohyby, které neodpovídají zadané úloze nebo celkové situaci, aktivity bezúčelné. Jde o neustálý pohyb dítěte, hraje si s rukama, poskakuje, padá ze židle, pošťuchuje ostatní děti, čmárá si, stále mluví, ruší ostatní,…. Nadměrně aktivní je dítě stále, i když je unavené, stále od něčeho k něčemu těká.
V řečovém projevu se hyperaktivita odrazí co do množství i hlasitosti nadměrným řečovým projevem, častými komentáři, skákáním do řeči či vydáváním atypických zvuků. Často bývá zaznamenána překotnost vyjadřování – děti ze sebe chrlí slova a je patrno, že někdy ani nestačí slovy postihnout své myšlenky, až se někdy zajíkají či zadýchávají. Impulsivně skáčou do řeči, chtějí okamžitě uplatnit svůj nápad, který právě dostaly. Často mluví velmi hlasitě, až křičí, aniž by si to uvědomovaly, a diví se, pokud chceme, aby mluvily potichu, aby ztišily hlas. Ve skupině dětí se chtějí prosadit, a tak je překřikují, jsou velmi hlučné.
Hyperaktivita se nemusí vyskytovat jen jako příznak syndromu ADHD, může plynout i z jiných postižení (mentální postižení, emoční poruchy, poruchy učení), případně mohou souviset se sociální, sociokulturní situací dítěte. Neklidné a nesoustředěné mohou být děti i vlivem reakcí na aktuální stres, na zátěž – jedná se zde ale o aktuální, většinou krátkodobě se vyskytující příznaky, které nejsou chronické a mívají vztah k určité stresující události, např. události týkající se rodiny (rozvodové situace, úmrtí), změny v prostředí dítěte (stěhování, změna školy), posttraumatické stresové reakce (zneužívání, týrání, závažné úrazy) a bolestivá, chronická či traumatická onemocnění (alergie, kožní onemocnění, epilepsie apod.). Projevy hyperaktivity (ne v rámci syndromu ADHD) mohou trpět i děti s citovou deprivací, děti, u nichž nebylo realizováno výchovné vedení, které by nastolilo určitý řád, jenž dává dítěti pocity stability, jistoty a bezpečí, a dále děti, které reagují na určitou zátěž neurotickou reakcí, která je ale vždy vázána na konkrétní událost, místo či člověka.

Čerpáno z literatury: Jucovičová, D., Žáčková, H. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině.
Praha: Grada, 2010.

TÉMA:

© Pedagogicko-psychologická poradna Frýdek-Místek 2015 - 2018 • Design and PHP by HVD • Kolikátý návštěvník?